Nejvíce žádané jsou keře rybízů, které se podle ranosti dělí na rané, středně rané a pozdní. Odrůdy bílého a červeného rybízu jsou samosprašné, odrůdy černého rybízu jsou částečně cizosprašné. Rybíz vyžaduje vlhčí, hlinité, hlinitopísčité nebo písčitohlinité půdy. Rybízy nabízíme v mnoha odrůdách a to jak červené, černé i bílé.
Zpět se vracejí i keře angreštů, ale větší množství a odrůdový výběr je stále u stromkových angreštů. Angrešt se podle ranosti dělí na raný, středně raný a pozdní. Odrůdy angreštů jsou samosprašné. Nejlépe mu vyhovují půdy hlinité nebo hlinitopísčité a přiměřeně vlhké. Podle barvy slupky máme v nabídce červenoplodé, zelenoplodé, žlutoplodé a převážně odrůdy, které jsou odolné na americké padlí angreštové. Angrešt je náročnější na teplotu, ideální jsou stanoviště s průměrnou roční teplotou 7 až 9 stupňů C. Nesnáší sucho nebo zamokření. Vyžaduje středně těžké, humózní, hlubší půdy, neutrální až slabě kyselé reakce, dobře zásobené živinami. Angreštu vyhovují otevřená stanoviště, s mírným průvanem.
Častá poptávka je také po jostě – kříženci černého rybízu a angreštu, která je také ve formě keřové i stromkové.
Celoročně jsou prodávané různé druhy kanadských a kamčatských borůvek v různých velikostech. Tyto keře dorůstají až do výšky člověka t.j. 150-200 cm. Spon při výsadbě by měl být asi 1 x1 metr. Stanoviště vyžadují polostinná, jsou odolné vůči zimě, půda nesmí vyschnout. Na vhodném stanovišti plodí až 30 let. Kamčatská borůvka nevyžaduje za rozdíl od kanadských žádný speciální kyselý substrát, je zcela nenáročná na pěstování a netrpí za škůdce ani nemoci. Kanadským borůvkám doporučejeme speciální substrát pro boůvky doplněné hnojivovými tabletami.
Oblíbené jsou také maliny. Maliny podle odrůd nejlépe plodí na jednoletém a dvouletém dřevě. Oba druhy – jednouplodící a remontantní –opakující plození se pěstují v 6 – 8 výhonech. Keře malin plodících na jednoletém dřevě se na podzim sestřihnou a nové výhony jsou příští rok již plodné. Tento způsob je velmi jednoduchý, nevýhodou je relativně pozdní počátek plodnosti (konec července), protože výhony musí nejdříve narůst a plody uzrát. Maliny plodící na dvouletém dřevě začínají plodit podstatně dříve – již kolem poloviny července, jejich pěstování je však náročnější v tom, že staré výhony se musejí vystříhat a nové upevnit na vedení tak, aby v příštím roce dobře plodily. Nejsilnější plodnost porostu je třetím a čtvrtým rokem, po šestém roce plodnost klesá.
Dále nabízíme malinoostružiny, ostružiny a v neposlední řadě brusinky. Ideálním místem pro pěstování je polostín nebo mírně slunečné místo. Je nutné hlídat vlhkost půdy – vadí jim sucho. Půda by měla být kyselá. Doporučují se při zánětu močových cest, onemocnění žaludku a vysoké hladiny cholesterolu. Obsahují mnoho antioxidantů, vlákninu, vitamin C a draslík.
Podobné brusinkám jsou klikvy.
Velice moderní a stále více oblíbené pro veliké množství vitamínů je rakytník řešetlákový, které vyžadují slunné stanoviště. Půdy jsou nejvhodnější lehčí, písčité, propustné a bohaté na vápník. Uspokojivě však roste i na vlhčím a třeba i slaném stanovišti. V našich podmínkách je otužilý. Dobře snáší i přísušek i zakouřené ovzduší. Pro zajištění násady krásných a dekorativních plodů vysazujeme samčí i samičí rostliny, poměr 1 : 6.
Dále u nás najdete muchovníky požívané i na výsadbu volně rostoucích živých plotů. Vyžadují zejména dobré osvětlení, ale všechny snášejí i polostín. Důležitá je dobrá drenáž a proudění vzduchu. Většina druhů je v ČR mrazuvzdorná a jejich výhony se dají použít i pro rybářské pruty.
Moruše neboli morušovník má plody podobné ostružinám. Plody jsou jedlé, příjemně sladké a a šťavnaté, dozrávají postupně během několika týdnů a nemohou být tedy sklizeny z jednoho stromu najednou.
Málo známá je rostlina gója, která je na pěstování nenáročná a dobře roste i v chudých půdách. Vyhovuje jí teplejší, slunné stanoviště s lehčí půdou. Dorůstá do výšky až 2,5 metru a její větve se se snadno rozkládají a proto je dobré je vysazovat na vzdálenost 2-2,5 metru od sebe. Vhodné je rostliny střihat tak, aby se vytvořil jakýsi vyholený kmínek a korunka. Tak je zajištěn snadnější přístup k rostlině a tím i snadnější sklizeň plodů.
Liánovité ovocné rostliny
Z liánovitých doporučíme kiwi – Actinidii pro veliký obsah vitaminu C. Aktinidie roste velmi rychle a musíme ji pravidelně udržovat řezem. Pěstování není obtížné, ale o to víc platí, že klíčem k úspěchu je dobře zvolené stanoviště. Aktinidii se daří zejména v teplých oblastech, vybíráme tedy pro ni místa, která jsou chráněná před silným větrem. Půda by měla být záhřevná, spíše písčitá a dobře propustná. Stanoviště je nejlepší slunečné s tím, že rostlina snese i úpal.
Nejvíce pěstovaná je dále vinná réva. Je to popínavá rostlin pnoucí se po oporách, k nimž se přichycuje pomocí úponků. Plodem jsou bobule kulovitého, vejčitého, nebo zaobleně válcovitého tvaru o průměru 0,4–1,5 cm a délce až 2,5 cm s velkou rozmanitostí hroznů v chuti, barvě, velikosti i tvaru bobulí. Raně dozrávající odrůdy se sklízí od poloviny srpna do první dekády září, vyznačují se vyšším obsahem cukrů. Středně rané odrůdy dozrávají od poloviny září do první říjnové dekády. Většinou jsou to úrodné bílé odrůdy s vyšším obsahem kyselin. Středně pozdní až pozdní odrůdy dozrávají od konce září do konce října. Patří k nim většina moštových odrůd. Úspěch při pěstování vinné révy podmiňuje důkladná výsadba, především volba polohy, tvar keře a vedení révy, péče a ošetřování, ochrana a výživa. Vyžadují teplé, dobře propustné půdy, které jsou bohaté na živiny, a jsou světlomilné. Ideální je kamenitá půda. Vhodné je také navozit do vinice kamení a pokrýt jím vinici, aby nevysychala.